Ač patří k největším na Jadranu, jeho „společenské“ postavení je tak říkajíc nejasné. Geograficky by se měl řadit k ostrovům Severodalmatským, častěji však bývá počítán k ostrovům Kvarnerského souostroví, jimž je podobnější. Je třetím největším ostrovem této skupiny, pátým největším v celém Jaderském moři, zároveň však také jedním z ostrovů s nejmenší hustotou osídlení. Mimo turistickou sezónu zde na ploše téměř 300 km čtverečních žije necelých 8 000 obyvatel.
Život místních obyvatel
Zdrojem obživy místních býval po staletí vývoz soli, chov ovcí a samozřejmě rybolov. Dnes k tomu přibyl, a stal se okamžitě hlavním zdrojem, turistický ruch. Pag patří k těm nejzajímavějším místům Chorvatska. Turisty láká dovolená v jeho jedinečné atmosféře, kde lze spojit slunění na pláži a koupání v průzračném moři s blízkostí historických památek i možností nočního života. Na rozdíl od mnoha jiných ostrovů se tady místní na zemědělské výdobytky příliš spoléhat nemohou, ostrov je vystaven silnému chladnému nárazovému větru z pevniny a jeho větší část je proto holá a kamenitá. Nejsou tu ani žádné vodní toky, jen několik pramenů a dvě krasová jezera. Vysoké stromy, převážně borovice, najdete jen na západní straně ostrova a i s typickým makchiovým porostem se tu lze setkat jen místně. Pouze 16% povrchu ostrova lze zemědělsky využívat, většinou však pouze jako pastviny, pouhých 22 km čtverečních lze skutečně obdělávat. Tato místa se veskrze nacházejí v krasových sníženinách s rovným nánosovým dnem a bývají využívána pro pěstování vinné révy, ovoce, zeleniny a oliv. Ty jsou soustředěny zejména na severu, na poloostrově Lun. Ostrov Pag je také známý produkcí chutného a kvalitního bílého vína s názvem žlutica.
Z mléka zdejších ovcí se vyrábí známá specialita pažský sýr nakládaný v olivovém oleji, jehož specifická chuť je dána rozsáhlými porosty aromatických bylin, zejména šalvěje a smilu, které místní ovce ve velkém spásají, a turistům je vylepšována možností prohlédnout si zblízka celý proces jeho výroby. Rovněž produkce skopového a jehněčího masa je na vysoké úrovni a mnohými bývá toto maso označováno jako nejlepší na Jadranu vůbec. A ještě jeden prim hraje ostrov Pag. Chorvatsko se spoléhá na místní výrobu soli, která představuje celé 2 třetiny jeho celkové produkce. Již dávno byl opuštěn tradiční způsob, kdy se sůl získávala z rozsáhlých salin. Dnes se vyrábí umělým zahříváním mořské vody a jejím odpařováním. I zde jsou turisté vítáni a mohou se seznámit jak s moderními postupy a metodami, tak se starou výrobní tradicí. Nejen pro potěchu turistů se zde zachovávají i další tradice a národopisné zvláštnosti. Specifické lidové tance a písně a překrásné lidové kroje – zejména ty ženské, s pokrývkou hlavy z tradiční pažské krajky, jsou pastvou pro oči.
Z bohaté historie ostrova
Tak jako v celé oblasti i na Pagu se v průběhu staletí vystřídalo mnoho osadníků z různých koutů světa i mnoho vládců. Jako první zde zřejmě žili Liburnové, vynikající stavitelé lodí a mořeplavci. Již před naším letopočtem byl ostrov dobyt a osídlen Římany, kteří zde však nezanechali výraznější stopy, snad jen pozůstatky opevnění, neboť počátkem 4. století katastrofální zemětřesení smetlo z povrchu zemského mnohé jejich osady i celé velké město Cissa, jehož tehdejší počet obyvatel je odhadován někde mezi 5 a 30 tisíci lidí. Jeho pozůstatky mohou potápěči dodnes spatřit na dně zálivu, pro amatéry však údajně není v daném místě podmořský terén vhodný. Koncem 6. století přišli na zdejší území Slované, od nichž odvozují Chorvaté svůj původ, a Avaři.
Po většinu své historie se ostrov Pag snažil vymanit z nadvlády nevítaných vládců – Ninu, Zadaru, Benátek… Zatímco Zadar a rab bojovali o nadvládu nad ostrovem, místní obyvatelé se všemi prostředky snažili dosáhnout autonomie. Dařilo se jim však jen částečně. Když v 15. století prodal král Ladislav svou část Dalmácie Benátkám, připadl i ostrov Pag Benátské republice, jejíž součástí pak byl až do 19. století. Následujících 100 let tu panovali Habsburkové a po 1. světové válce patřil ostrov Pag k jugoslávskému státu. Smutnou kapitolu do dějin ostrova vepsala 2. světová válka, kdy byl ostrov Pag okupován Itálií a v zátoce Slana byl zřízen koncentrační tábor.
Správní centrum – město Pag
To, co jistě oceníte, navštívíte-li ostrov Pag – mapa. Ostrov je asi 60 km dlouhý a má nejdelší pobřežní čáru ze všech ostrovů na Jadranu – celých 270 km. Je světem sám pro sebe. Největším sídlem na ostrově a jeho správním střediskem je město Pag, o kterém naleznete první zmínky již v 10. století. Nachází se zhruba ve střední části ostrova a výstavba dnešního města byla zahájena v roce 1443, když při rebelii proti Zadaru bylo zcela zničeno původní město rozkládající se asi o 1 km jižněji. Na tomto místě zvaném dnes Stari Grad naleznou návštěvníci jen pozůstatky katedrály a kláštera. Všichni obyvatelé přesídlili do nově vybudovaného sídla roku 1467, neboť poskytovalo více bezpečí. Tímto hromadným přesídlením se nedílně propojila i historie starého i nového Pagu. Proto se dodnes slaví Den města Pag každoročně 30. března, protože toho dne roku 1244 byl Pagu udělen statut Svobodného královského města.
Město Pag ukrývá za svými hradbami mnoho cenných historických památek. Chráněnou kulturní památkou je celé staré jádro města. První budovou, ke které byl při budování nového města položen základní kámen, byla katedrála na náměstí Petra Krešimira IV., která však z politických důvodů nakonec nikdy neplnila svou funkci, a dnes je zde Sborový kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dodnes se zde pravidelně konají liturgie a kostel si lze denně prohlédnout. Naproti kostela stojí Knížecí palác vybudovaný rovněž v 15. století. Až do roku 1905 zde bylo sídlo ostrovní a městské správy, zasedala zde šlechtická i městská rada. Dnes městská správa sídlí v někdejší věži Karmelengo na Branimirově nábřeží, která byla přestavěna po velkém požáru v roce 1905, kdy shořela spolu se sousedním Městským archívem. Jako jediná z původních devíti věží, které dříve obklopovaly město Pag, se zachovala věž Skrivanat na severozápadní straně města. Navazují na ni starobylé hradby.
Mimoto v městě Pag můžete obdivovat množství šlechtických paláců, největší je asi palác rodiny Mirovic, který v 17. století, když byl vybudován, zabíral celé dvě třetiny jižní části své ulice. Poznáte jej snadno, stojí v ulici Ivana Mirkovic, má kamenný balkón a zdobený portál. Jeho severní část si zachovala původní podobu. Město Pag oplývá také množstvím kostelů a klášterů. Mezi nejznámější patří rozhodně kostel svatého Kříže, přestože je dnes soukromým domem a svou původní podobu si zachoval jen částečně. Právě zde po dlouhou dobu dominikáni z přilehlého kláštera opatrovali nejvzácnější relikvii města Pag – svatý kříž. Dále benediktinský klášter svaté Markéty, kostel svatého Jiří, kde se pravidelně jednou ročně na světcův svátek pořádají dodnes liturgie, během léta pak bývá využíván jako galerie, kostel svatého Františka nebo kostel svatého Mikuláše, který se podnes zachoval ve velice dobrém stavu.
